PDF Archive

Easily share your PDF documents with your contacts, on the Web and Social Networks.

Share a file Manage my documents Convert Recover PDF Search Help Contact



Quick Step .pdf


Original filename: Quick-Step.pdf

This PDF 1.4 document has been generated by PDFMerge! (http://www.pdfmerge.com) / iText® 5.5.8 ©2000-2015 iText Group NV (ONLINE PDF SERVICES; licensed version), and has been sent on pdf-archive.com on 27/02/2017 at 18:25, from IP address 213.220.x.x. The current document download page has been viewed 353 times.
File size: 1.9 MB (2 pages).
Privacy: public file




Download original PDF file









Document preview


26

pondělí 27. února 2017

Cyklistika

www.isport.cz

Zdeněk Štybar by chtěl uspět v jarních klasikách.

Druhá místa se nepočítají.
Hned první část sezony je pro cyklistu Zdeňka Štybara
tou nejoblíbenější. Série jednorázových závodů, tzv. klasik,
odstartovala o víkendu v Belgii, už tento týden se jede Strade
Bianche. A to je pro 31letého jezdce srdeční záležitost.
Především tam ale dokázal i dojet jako vítěz, což je pocit,
který touží zažít co nejdřív znovu.
JIŘÍ
PUNČOCHÁŘ
redaktor
Fotbalový expert deníku Sport
deníku Sport

jiri.puncochar@cncenter.cz

FOTO PRO SPORT: QUICK-STEP FLOORS CYCLING TEAM/TIM DE WAELE

GENT – Hned při své
první účasti na slavném
monumentu Paříž-Roubaix narazil do fotografa, což ho dost možná
připravilo o umístění
na stupních vítězů. Během závodu Milán-San
Remo zase pro změnu
najel do psa a upadl. I takové jsou klasiky, drsné závody po prašných cestách,
dlažebních kostkách a nehostinných silničkách.
Zdeněk
Štybar,
jezdící za tým
Quick-Step
Floors, je
miluje.

Proč vás jarní klasiky tak
lákají?
„Kvůli nim jsem přestupoval
z  cyklokrosu na silnici. Vybral
jsem si je. Dost se jich jede v Belgii, kde žiju, sedí mi profily tratí
i styl závodění. Není tam minuta
klidu. To se mi na nich líbí. Nikdo nemůže dopředu říct, co se
stane.“
S čím do jara jdete?
„Beru to tak, aby celá ta
perioda byla dobrá. Protože
vloni jsem se doopravdy soustředil až na konec klasik, ani
jsem se do nich nedostal v top
formě. Letos jsem víc
uvolněný. Vím,
že jsem

udělal všechno na maximum,
a věřím, že doopravdy jsem v tom
vláčku, jedoucím správným směrem. Jenom doufám, že to dojede
do cíle ve správnou chvíli. Kde to
bude, to je úplně jedno. Všude se
může něco stát a málokdy se stane, aby vyšel plán A.“
Láká vás právě tato nevypočitatelnost?
„Asi ano. Třeba vloni na San
Remu, kde jsem se ještě cítil tak
nějak dobře, jsem srazil psa. To
bylo v neděli, v pátek nato se jelo
E3 Harelbeke a tam jsem píchnul. Dojížděl jsem tam ztrátu
s  Cancellarou, měli jsme manko minutu a půl, sjeli jsme to
a z toho nastoupili Sagan s Kwiatkowským. Samozřejmě jsem
po tom dotahování už neměl
sílu, abych vydržel jet s  nimi.
Všechno musí do sebe zapadnout.“
Včetně počasí, které je v tuto
roční dobu dost nepříjemné.
„A přesně to k  tomu patří.
Mrholení, déšť, zima… trénovat
v tom je nepříjemné, naštěstí já
jsem tady (v Belgii) poprvé od začátku ledna. Pár delších tréninků
v dešti jsem tady objel. Takhle to
zkrátka na klasikách je.“
Chápu to správně, že kdyby
bylo hezky, nebylo by to ono?
„Ale jen ať je hezky, potom
se líp závodí. Spíš v  tom
smyslu, že to pak není tak
nebezpečné, když je sucho. Na kostkách se dá
líp pohybovat, není to
tak nervózní do každé zatáčky. Ať je
mokro, nebo
prší na finále,
ale nejhorší
je, když je
to mokré, fou-

ká a prší hned od začátku. Všichni
jsou nervózní a tlačí se dopředu
víc než normálně. Pak jsou hromadné pády a člověk nikdy neví,
jestli v něm nebude taky.“
Co vám ukázal první víkend
na kostkách v Belgii?
„I když s  nimi máte zkušenosti, vždycky je to na nich dost
divný pocit poprvé v sezoně.
A i nervozita bývá velká, což v sobotu (v závodě Omloop Het Nieuwsblad) vyústilo v několik pádů.
Tom Boonen šel k zemi dvakrát,
Niki Terpstra jednou a k tomu
měl defekt. Já jsem naštěstí nespadl, ale zdržel jsem se za jedním velkým pádem a pak jsem se
snažil od skupinky ke skupince
dopracovat zpět dopředu.“
Vstupujete do letošního roku
o hodně poučenější?
„Myslím si, že jo. Vloni jsem
měl nejlepší zimu, jakou jsem si
mohl představit. Počasí skvělé,
žádná nemoc, všechno vyšlo,
jak mělo. A výsledek nula. Dobrý, byl jsem druhý na Strade Bianche, vyhrál jsem etapu na Tirreno-Adriatico, ale co jsem si
přál, to tam nebylo. Letos jsem
víc uvolněný. Spíš si to užívám
a doufám, že to bude to rozhodující, co mě nakopne dál. Začínám
svoji pátou sezonu, už jsem si to

čtyřikrát všechno prožil a doufám, že to zúročím.“
Není brzo mít v sezoně její vrcholy hned od konce února?
„Už jsem jel Okolo Valencie
a Okolo Algarve, mám v  nohou
možná nějakých dva tisíce závodních kilometrů.“
Jste s nimi spokojený?
„Forma je dobrá. Asi tak nějak, jak by v  tuhle chvíli měla
být. Na Algarve třeba nebyla ani
jedna etapa, která by mi seděla,
ale závod jsme udělali tvrdý, nějakou práci pro tým jsem odvedl
a to byla taky dobrá součást přípravy. Doufám, že se to bude ještě
lepšit.“
Zdravý jste? To byla vloni alfa
a omega vašeho nepodařeného jara.
„Ani vloni touto dobou jsem
neměl žádné problémy. Všechno
nastalo až v  březnu během Tirrena-Adriatika, kde jsem vyhrál
druhou etapu, byl jsem lídrem
závodu do poslední etapy. Tam se
to všechno zlomilo a já dodnes
nevím proč. Mluvil jsem s Tonym
Martinem (kolegou z týmu) a ten
měl hodně podobné pocity. Jestli jsme tam někde něco chytili
na hotelu nebo na cestách, kdo ví.
Myslím si, že jsem nic nepodcenil, cítil jsem se dobře, ale pokud

Pod „dozorem“
JIŘÍ PUNČOCHÁŘ
GENT – Belgický matador Tom
Boonen, český jezdec Zdeněk Štybar a další přední osobnosti týmu
Qiuck-Step Floors, oblečeni pouze
v trenýrkách, předvádějí svá svalnatá těla. Vizážisté jim v  maskérně rozpráší po kůži barevnou
látku, aby vypadali opáleně, a cyklistické hvězdy pak na zemi střídají cviky na posílení středu těla.
Na videu k tomu jako podkres zároveň s hudbou zní nadšený hlas,
který komentuje napínavý dojezd
závodu.
Závodníci jsou na pár hodin
v  belgickém Gentu, kde Štybar
a spol. cvičí na speciální akci pro
pozvané hosty. Hlavní sponzor
jejich týmu jim ukazuje odolnost nové řady laminátových
podlah. Na hladce umetené zemi
se jezdci protahují, občas vsta-

pondělí 27. února 2017

www.isport.cz

27

Chybět by neměl alespoň na jedné Grand Tour

CHCI VÍTĚZIT

NA ZAČÁTKU SEZONY
se Zdeněk Štybar cítí
uvolněný a ve formě

FOTO PRO SPORT: QUICK-STEP FLOORS
CYCLING TEAM/TIM DE WAELE

ŠTYBAROVY
NEJLEPŠÍ KLASIKY
2016

2015

2014

Strade
Bianche

2. místo

Strade
Bianche

1. místo

Paříž
-Roubaix

2. místo

E3
Harelbeke

2. místo

Paříž
-Roubaix

5. místo

Sagan už zase řádí
GENT (jip) – Mistr světa Peter
Sagan nemarní čas a hned
na začátku sezony navazuje
na svoje loňské skvělé výkony.
V první belgické klasice Omloop
Het Nieuwsblad dojel v sobotu
druhý, závod Kuurne-Brusel-Kuurne o den později ovládl. V náročných podmínkách se neztratil
ani Zdeněk Štybar. Z Omloop
Het Nieuwsblad si odnesl 14.
místo, z Kuurne pak devátou
příčku. Štybar tam figuroval
ve vedoucí skupině, ze které
se pak oddělila pětice v čele se
Saganem. K nim se český jezdec
už připojit nedokázal a dojel
ve druhé skupině do cíle.

jsem měl jet na sto procent, tak
mě tam tělo už nepustilo. S tím
se závodit nedalo.“
Tehdy jste měl unikátní šanci
Tirreno-Adriatico i celkově
vyhrát, navíc vám nahrálo
zrušení královské etapy kvůli
počasí.
„Přesně tak.“
Ale přišla závěrečná časovka
a v ní jste, vlastními slovy,
chvilku parkoval, chvilku
couval.
„Jo, přesně! (směje se) Měl
jsem možnost jet hop, nebo
trop. Jelo se jen na 10 kilometrů,
po polovině jsem na tom byl ještě celkem dobře, ale na zpáteční
cestě mě tělo nepouštělo přes limit. Šance vyhrát byla enormní,
tak mě to mrzelo. Taky jsem tam
možná udělal i taktickou chybu.
Ale hlavně jsem poslední dvě etapy věděl, že se něco děje.“
Máte zapsané v číslech v tréninkovém deníku, že to je
letos jinak?
„To se pozná hlavně v závodě.
Když se sedne na kolo a poprvé
se jede šrot nebo v ostrém kopci,
nebo se zrychlí na větru. Poznáte,
jak tělo reaguje tepově, wattově,
to odhadnete. Sedím na kole každý den a vím, co to dělá.“
Letos se klasiky ponesou
v duchu loučení legendárního Toma Boonena, vašeho
kolegy z týmu. Jaké to podle
vás bude?
„Až Tom bude v Roubaix končit, bude to asi dost emocionální.
Je to kamarád, prožili jsme si
něco, bude to asi i hodně zvláštní. Na druhou stranu se těším.
Jsem rád, že máme zkušené lidi
jako Tom nebo nově Phillipe Gilbert, který vyhrál spoustu závodů.
Můžeme se od něho něco přiučit.
Kouknout se, jak přemýšlí při závodě.“
Nicméně taky to přinese větší konkurenci.
„Určitě. Na post lídra budeme
Boonen, já, Gilbert,Terpstra,Trentin a dost možná i Lampaert.“
Jak vás vedení týmu podělí?
„To je dobrá otázka, ale na klasikách se asi nikde nestalo, že by
bylo šest lidí vepředu a zbytek je
naháněl. Uvidíme, jak každý ten
závod půjde. Může foukat, peloton se roztrhá, nebudeme všichni
pohromadě. Taktika se pak mění.
Člověk musí být na správném
místě, a kdo z  nás to bude, to je

týmu asi úplně jedno. Hlavně aby
se vyhrávalo.“
Neříkejte, že by bylo jen
tak vyfouknout Boonenovi
některou z posledních šancí
na závěrečné vítězství.
„To asi žádný problém nebude.
Jde pořád o priority týmu, a když
budu někde v  situaci, že závod
můžu vyhrát, tak určitě brzdit
nebudu.“
Sledujete na Boonenovi, že
je na konec kariéry rozpumpovaný jako boxer před vstupem do ringu?
„Tom je v tomto celkem kliďas.
Není takový, že by přišel, bouchnul do stolu a řekl: Kurňa, hoši,
dneska do toho jdeme. Takový on
není. Bere to sportovně, na pohodu. Co bude, to bude.“

Vloni jsem měl
nejlepší zimu,
jakou jsem si
mohl představit.
Počasí skvělé,
žádná nemoc,
všechno vyšlo,
jak mělo.
A výsledek nula.
Těšíte se, že možná budete
za Boonenovou rozlučkou
schovaný trochu ve stínu
a víc v klidu?
„Asi jo. Všichni se na něho
soustředí, už teď je motivovaný
na každý závod. Každý z nich pro
něho bude naposled. I pro ostatní
závodníky to bude magnet.“
Co je magnetem pro vás?
„Že se mi konečně něco povede.“
Konečně? Není to zrovna
dlouho, co jste vloni a předloni sbíral druhá místa na těch
největších klasikách. (s úsměvem)
„Jenže druhý místa se v cyklistice bohužel nepočítají.“
Co říkáte na nový přírůstek
v pelotonu, bývalého bikera
Ondřeje Cinka?
„Nikdo nečekal, že hned bude
v  etapovém závodě v top deset.
Já jsem s  ním jeden den trénoval na Mallorce a dost mě překvapil i svým myšlením, jak je

soustředěný, jak doopravdy chce.
Ať si myslí každý, co chce, ale
cyklistika je jenom jedna, a pokud dokáže být na horském kole
do tří na mistrovství světa nebo
na Světovém poháru, tak je jasné,
že v kopcích bude dobrý. Cink se
cítí jako vrchař a já mu věřím, že
se prosadí.“
Trvá váš zájem jet i letos alespoň jednu Grand Tour?
„Dokonce bych rád jednou jel
i dvě, ale tam je vždycky problém
to nakombinovat. Když člověk
jede Tour de France, tak po ní
jsou pěkné závody na konci srpna a začátku září v Kanadě, které
mi osobně sedí. Letos doufám,
že zase alespoň jednu Grand
Tour pojedu, určitě bych měl. Je
otázka, jestli to bude Vuelta nebo
Tour de France, kdo ví. Možná to
může být i Giro, to je ale nejmíň
pravděpodobné. Řekněme to tak,
že Vuelta je jistota, Tour bude
s otazníkem.“
Tour bude letos hodně specifická. Se startem v Německu,
dlouhými přejezdy, minimem kilometrů v časovkách
a konečně krátkými tvrdými
etapami.
„Když se podíváte na historii
Grand Tour, tak tam, kde byly
nejkratší etapy, to bylo to úplně
nejhorší pro nás závodníky a nejhezčí pro diváka. V etapě dlouhé
110 nebo 130 kilometrů se jelo
od kilometru nula, stačil jeden
kilometrový brdek a jelo se. Takže
si myslím, že tenhle trend takhle
závody zkracovat a mít v nich víc
akce sedí.“
Taky se mluví o tom, že by
týmy na těchto největších
závodech měly mít osm a ne
devět jezdců. Jste pro?
„Záleží, co to přinese pro který
z týmů. Protože ten náš tahá každý den, když to jen trochu přeženu. My když budeme mít o jednoho nebo dva lidi míň, protože otázkou ještě je, jak proběhnou první
spurty, kolik lidí popadá a kdo odstoupí, což k tomu taky patří, tak
z  devíti lidí je rázem sedm nebo
šest. V šesti lidech se v závodě už
jen vezete a nejste schopni nic
udělat. I pro týmy jako Sky, které
jedou na celkové prvenství, jsou
lidi potřeba. Jestli jde snižování
počtů lidí po linii větší bezpečnosti, pak by možná bylo lepší vzít
o jeden tým míň a nechat počty
závodníků stejné.“

JEHO
ČAS
NADEŠEL

legendy. Štybar dře, Boonen se dívá

FOTO SPORT: JIŘÍ PUNČOCHÁŘ

trovat, aby to, co dělám, mělo
smysl. Ale jinak o závodech dost
přemýšlím. Často si představuju
momenty, které by mohly nastat.
Jaké bude počasí, co jsem udělal
za chyby vloni, jak bych zareagoval teď,“ říká Štybar. Zároveň se
snaží úplně si vyčistit hlavu, relaxovat. Pokud to počasí neumožní,
nežene se do tvrdého tréninku.
Absolvuje jen zkrácenou verzi
a dožene to příště. Snaží se být
precizní, ale ne dokonalý. Tuhle
chybu udělal vloni, vystresoval
se a k ničemu to nevedlo.
Je čtvrtek odpoledne, za okny
v belgickém Gentu fouká ostrý
studený vítr a dlažební kostky
na zemi mezi tramvajovými
kolejemi smáčí drobný déšť.
Za dva dny už Štybar čistotu
a eleganci vymění za prach,
déšť a drsnou sílu. Sezona klasik
může začít.

V KINECH OD 2. BŘEZNA
265623/15 - INZERCE

TRÉNINK

pod „dohledem“ největší hvězdy Toma Boonena

nou a opravují držení těla hostům, kteří cvičí s nimi. K  tomu
se pouští video, kde závodníci
stejné cviky dělají také, a během
roku bude sloužit jako reklama
pro sponzora. Podívejte se, co
všechno se na naší podlaze dá
pohodlně dělat, vybízí šot.
Boonen osobně přítomen není,
k  vidění je právě jen na připraveném videu. Kromě toho taky
na to všechno shlíží z  velké nástěnné fotografie na čelní stěně
místnosti. S  výrazným tetováním na těle a s odhodlaným pohledem v očích připomíná, kdo je
největší hvězdou týmu.
Je to simulovaný trénink, ty základní Štybar absolvoval v  zimní
přípravě. Nepotřeboval ani nahraný komentátorův křik, aby si v hlavě promítal,co ho na silnicích čeká.
„Konkrétně při těchto cvičeních ne, tam se snažím koncen-


Quick-Step.pdf - page 1/2
Quick-Step.pdf - page 2/2

Related documents


quick step
quickstep tiskov konference 2 1
s 02
znajd nas w wodnym parku i strzel sobie z nami fotk
dr hab igor postu a
scan0010


Related keywords